Pietní akt u rozhlasu - květen 1945

13.05.2017

V pátek 5. května 2017 ve 12:33 hod. již tomu bylo 72 let o okamžiku co se z rozhlasových přijímačů začalo ozývat volání o pomoc a potažmo započalo samotné revoluční vysílání.

Obdobně jako v minulých letech se pře budovou Českého rozhlasu konal pietní akt uctění památky na devět desítek padlých v bojích u rozhlasu na Vinohradech.

Na rozdíl od minulých let, se čestné stráže účastnili Sokolové a Skauti, ale nebylo vidět četníka v dobové uniformě.

Součástí pietního aktu jsou projevy, a to je něco, co stojí za skromný komentář.

Nepřekvapil mě projev generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala, který se nesl obdobně jako u jeho předchůdců v minulých letech k úctě rozhlasáků v květnu 1945 a obránců rozhlasů z řad civilistů a četnictva. Obdobně jako generální ředitel rozhlasu mluvil velvyslanec Slovenska v Praze Peter Weiss.

Oba projevy, jak generálního ředitele rozhlasu, tak velvyslance SR v Praze měli v sobě lidskost a dá se říci, že byly napsány a hlavně předneseny od srdce.

Zato projevy politiků, ať to byl předseda vlády ČR nebo primátorka hl. m. Prahy i předseda senátu (i když tam byla malá výjimka a projevila se lidskost) se nesli ve strohém neslaném a nemastném duchu a byly krajně nezáživné a děsně suché, jako kdyby ho nepronesli lidé, ale roboti vybaveni encyklopedií.

Bohužel mám pocit, že v posledních letech politici na pietním aktu u rozhlasu zapomínají na to hlavní. Jako by bylo vše ostatní důležitější než prostou lidskostí vyjádřit úctu tem kteří něco dokázali a za své ideály byly schopni položit i život...