Laboratoř

Hudba od pólů. Geolog složil smyčcový kvartet podle klimatických dat

Laboratoř

Hudba od pólů. Geolog složil smyčcový kvartet podle klimatických dat
Housle

Plus

Japonský vědec Hiroto Nagai, který se zabývá geologií a otázkami životního prostředí, složil smyčcový kvartet. Využil k tomu satelitní data o klimatu Arktidy a Antarktidy z posledních 30 let.
Martina Mašková

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Udělá s arktickou přírodou léto bez mořského ledu? Jak se mění ukládání uhlíku v arktické půdě a jak zní hudba založená na klimatických datech? To jsou náměty, které probereme v tomto pořadu vědců a herců. Příjemný poslech přeje Martina Mašková.

  • Laboratoř.

  • Dnešními hosty jsou polární ekologové Jakub Žárský. Dobrý den. Dobrý den. A Karel Janko. Dobrý den. Dobrý den. Když se věnuje také evoluční biologii. A naši spolu debatér, který bude dnes herečka a kolegyně Ester Kočičková. Vítejte. Dobrý den. Arktida, původně domov medvědům, rozhodně tuleňů. A kdy už během příští dekády mohla zažít letní období v podstatě bez mořského ledu? Věci mluví o září od roku 2035, tak na to zatím predikují data, ale jak to proběhne, to závisí na míře spalování fosilních paliv na planetě. Ledovce v mořích mají velký efekt. Třeba zmírňují vlnobití na pobřeží, takže jejich tání způsobí třeba silnější vlny. A ví co a jak to promění druhy, které v Arktidě žijí. Karel Janko odpovídá no, ten zásah jako pro ty organismy bude naprosto zásadní, protože ten mořský led, to je vlastně ekosystém, bych řekl, jako on i on. Je to typ prostředí, na který se dlouhodobě miliony let adoptovali organismy, které v něm žijí. On si to nemůžete představit jako led třeba na rybníku, který je takový prostě laminární ve smyslu, že mrzne jakoby od shora a že ten led je vlastně rovný a téměř takové sklo jak zespodu, tak shora. Jo, ten mořský led vlastně přimrzá i z toho vodního sloupce a krystaly po ledu, které se tvoří, tak jakoby potom stoupají nahoru a tvoří takové chomáček. A vy ty a bludiště, ve kterých žijí strašné spousty řas a cyanobakterií na nich navázaných jako konzumentů, kteří je žerou. A je to vlastně ekosystém poměrně dost produktivní a poměrně dost jako specializovaný. A já to viděl na Antarktidě, jak to teda vypadá bohatě žena jako systém a tam je jako ta situace, že hrozně jakoby fluktuuje jak v tom krátkodobém horizontu, že třeba v létě je o málo, v zimě o hodně, taky v tom dlouhodobějším. No, ale na tom severu, když to úplně zmizí jako dočasně, tak já si vlastně nedovedu úplně představit, se ty organismy udělají a věřím, že nějaké jednobuněčné samozřejmě přežijí jako specialisti prostě přežijí to období, takže prostě budou neaktivní. Tak ale jakoby ty větší, prostě ty spása či tohoto ekosystému, kteří jako nemohou takto hibernovat, tak bude to teda zásah. Nemluvě potom u těch vrcholových konzumentech a predátorech, jako jsou třeba ti lední medvědi, kteří vlastně takto de facto přijdou o úplně svůj modus operandi, že ano, že oni jsou hlavně specializovaní na život na mořském ledu, kde loví tuleně. Takto se k nim jako v zásadě značnou část roku vůbec nedostanou. A no což už vidíme teď, že jako ono je to dost postihuje.

Ostatní také poslouchají