Natura

Přežijí nás poslední dinosauři na Zemi?

Natura

Přežijí nás poslední dinosauři na Zemi?
Ptáčata

Plus

Ptáci jsou jediní dinosauři, kteří zůstali na naší planetě po hromadném vymírání na konci křídy. Ovšem s člověkem to nikdy neměli jednoduché. Nikdy pro něj nepředstavovali hlavní zdroj obživy, přesto je lovil a vybíjel, zároveň některé z nich – především sokoly a sovy – povýšil do role ptáků nadpřirozených až posvátných. Ptáci s námi přežili až do 21. století a dokáží stále snášet všechny ústrky, které jim připravujeme.
Markéta Ševčíková

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Ptáci jsou jediní dinosauři, kteří na planetě po hromadném vymírání na konci křídy zůstaly. Ovšem s člověkem to nikdy neměli jednoduché. Nikdy pro něj nepředstavovaly hlavní zdroj obživy. Přesto je lovil a vybíjel. Zároveň ale některé z nich, především sokoly a sovy, povýšil do role ptáků nadpřirozených až posvátných. Ptáci s námi přežily až do 21. století a dokáží stále snášet všechny ústrky, které jim připravujeme. A jen stěží to může kompenzovat fakt, že jsme jim připravili hned dvojí mezinárodní oslavu. První duben je už od roku 1906 mezinárodním dnem ptactva, pátý červen je od roku 1984 mezinárodním dnem ptačího zpěvu. Ptáci by ovšem namísto oslav určitě byli raději, kdybychom se k nim chovali ohleduplněji. Co je v současnosti trápí nejvíc? Žije se lépe ptákům ve městech nebo na venkově? A který opeřenec má šanci stát se národním ptákem? O tom všem bude dnešní Natural. Přínosný poslech vám přeje Markéta Ševčíková. Na tu tak milí posluchači je Milan srdečně zdravíme ze sídla České společnosti ornitologické. Nacházíme se v Praze na byly dle v takovém kouzelném vnitrobloku, kde několik stromů a spousta ptáků. A s námi tady sedí náš dnešní hlavní průvodce, ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. Dobrý den. Dobrý den přeji. Pane Zdeňku. Když se zamyslíme nad tím, jak se ptákům žije v roce 2023 v Česku, že se jim dobře, mají důvody k radosti a k oslavě, anebo spíš k pláči a smutku? Já bych řekl, že ti ptáci to zahraje, nebudou vnímat jako my ty svátky. Ten jejich život je vesměs velice rychlý, ale prakticky denně nebo několikrát denně jsou v doslovném ohrožení života, takže celé to vnímání jejich světa je asi já tomu našemu hodně vzdálené. Každopádně tam asi otázka nesměřovala, spíš směřovala k tomu, jak to s těmi ptáky vypadá u nás. No a tady musím zopakovat, že ta situace v ptačí říši se zhoršuje, ptáků ubývá. Naproti tomu jsou druhy a hlavně větší druhy, které jsou třeba legislativou chráněný už delší dobu, které já na tom nejsou špatně, které se vracejí do naší přírody. Role naší krajiny, tak to vezměme postupně ty problémy ptačí říše. Já když jsem minulý týden točila na poli, tedy kousek od Prahy, tak jsem si všimla, že je na tom poli zvláštní ticho, z čehož jsem usoudila, že jestli nějakých ptáků nebo druhů ptáků ubylo, tak jsou to ti polní, protože tam ta pole vypadal a prakticky bez života.

  • Ten lokální dojem, který člověk získá tím, že někde dojde na nějaké místo, může být zkreslující. Nicméně tady v tomto případě jste se přesně trefila, protože i zcela objektivní a vědecky sbíraná data potvrzují to samé, že těch ptáků v polní krajině a velmi razantně ubývá a ten úbytek se stále nedaří zastavit.

  • To znamená, že ubývá kterých druhů ptáků? Koroptví, nějakých těch, co se pohybovali po zemi nebo těch pěvců, kteří se vznášejí nad těmi lany. A co je vlastně toho bezprostřední příčinou? Tak já předpokládám, že už nepoužívá se tolik dusíkatých hnojiv, tolik chemie, ačkoliv to možná není pravda.

Ostatní také poslouchají