Velkolepá konference na Pražském hradě. V ulicích záplava žlutých hvězd na modrém poli, na pódiích slavnostní projevy o tom, jak se nám v unii dobře vede na náměstích, panely s mezníky vstupu Česka do EU a s výpočty vzestupu českého hospodářství díky unijním dotacím. Na první pohled si Češi oslavu 20. výročí vstupu ČR do EU užívali přímo s nadšením. Jak je to doopravdy, uvidíme za měsíc při volbách do Evropského parlamentu. Z výzkumů veřejného mínění totiž vyplývá, že s členstvím Česka v EU není ve skutečnosti spokojena víc než polovina oprávněných voličů. Ti budou mít nejspíš tendenci volit kandidáty opozice, protože ta jim populisticky slibuje, že jim v Bruselu zařídí modré z nebe. Faktem v každém případě je, že ČR je mezi ostatními postkomunistickými zeměmi, které v EU jsou, co do síly své ekonomiky absolutním premiantem. Dosáhla už 90 % průměrné hospodářské síly EU a předstihla tím pádem na HDP na hlavu i několik kmenových členských států z unijního jihu. Výše hrubého domácího produktu na obyvatele je přitom klasickým ukazatelem životní úrovně toho kterého státu. A protože je vzestup českého hospodářství nepochybně podmíněn vstupem do EU před 20 lety, měla by si při nejmenším značná část zdejších voličů spokojeně užívat dosaženého blahobytu. Že to tak víc než polovina z nich nevnímá, má jednoduché vysvětlení. Vskutku pozoruhodný hospodářský vzestup ČR není doprovázena odpovídajícím růstem mezd, což má za následek, že české platy dosahují v průměru pouze dvou třetin mezd v EU. Jako důvod se běžně uvádí, že se české ekonomice stále ještě nepodařilo přejít z produkce s nízkými nároky na výrobu a kvalifikaci na produkci složitější, a tedy lépe placenou. Odborový předák Josef Středula to vidí jinak. Podle něj a není s touto hypotézou zdaleka sám. Vyvádějí velké korporace ze země zisky, které tu vydělávají, místo aby pořádně zaplatili svým českým zaměstnancům. V roce 2022 představoval odliv kapitálu do zahraničí čtyři % českého HDP. Podle platformy, která každoročně vypočítává tzv. důstojnou minimální mzdu, to znamená plat za práci na plný úvazek, který by pokryl náklady na běžný život a na chod domácnosti včetně mimořádného. Výdaje například kvůli rozbité pračce by v loňském roce musel činit 45573 korun hrubého a v Praze dokonce 47718 korun. Na takový plat ale v Česku nedosáhnou dvě třetiny lidí s plným pracovním úvazkem. Volby do Evropského parlamentu budou skutku napínavé.